Velké Březno

oficiální webová prezentace státního zámku

Dnešní návštěvní doba

Od 1. 6. 2021 je zámek otevřen. Děkujeme, že dodržujete stanovené bezpečnostní pokyny při vaší návštěvě.

Zavřít

Historie zámku

Malé velké dějiny velkobřezenské linie rodu Chotků.

Jedná se vlastně o jakousi “zámeckou novostavbu”. Zámek byl totiž vystavěn až v letech 1842 až 1845 a to pro bývalého nejvyššího purkrabího Českého království, hraběte Karla Chotka, který se zde po svém penzionování rozhodl strávit podzim života. Starý zámek ve Velkém Březně, který byste našli blíže k Labi, už totiž neodpovídal představám hraběte Chotka o pohodlném bydlení, a tak v září roku 1842 začíná ve Velkém Březně stavba zámku nového, a od května 1844, kdy je nový zámek dokončen, zde Chotek i se svou rodinou bydlí. Budova zámku po svém dokončení vypadala poněkud jinak než dnes, byla mnohem jednodušší; s trochou nadsázky se dá říci, že připomínala spíše železniční nádraží té doby. Ale i když se jednalo o stavbu vzhledem prostou, poskytoval tento tehdy tak moderní empírový zámek veškerý komfort a byl vybaven vším pohodlím své doby. Takže můžeme věřit, že hraběti Chotkovi, čerstvému penzistovi, se v jeho zdech žilo velmi dobře.

Zámek byl v letech 1885 až 1910 přestavěn v novorenesančním slohu. Stalo se tak za celkové přestavby zámku, kterou realizoval vnuk zakladatele – hrabě Karel Maria Chotek (1853–1926), předposlední majitel panství, aristokrat nedbalé elegance, věnujícího se především svým zálibám: cestování, zahradničení a fotografování. Mimochodem, byl členem prestižního vídeňského Camera-clubu a získal několik cen a uznání za umělecké fotografie. Na zámku se dodnes dochoval celý kufr jeho negativů a fotografií.

Z velkobřezenské linie rodu Chotků pochází Žofie Chotková, pozdější manželka arcivévody Ferdinanda d´Este, která byla společně se svým manželem 28. června 1914 zastřelena při známém sarajevském atentátu, jenž se stal záminkou k vypuknutí první světové války.

Chotkové, starý český rod a mající v některých případech dalekosáhlý vliv na chod mezinárodních dějin, vymírají po meči v osobě posledního majitele zámku Karla Chotka v roce 1970. Zámek mu byl na základě Benešových dekretů zkonfiskován již v roce 1945, poté byl zámek využíván jako domov pro nezaopatřené děti, politická škola a také jako sklad československé lidové armády. Díky činnosti A. Pifla se zachoval značný mobiliář z majetku Chotků a po získání statutu chráněné památky byl opět inventář postupně navracen zpět. Zámek byl postupně zpřístupňován od 80. let 20. století a v dnešní době se pyšní rozsáhlou sbírkou obrazů, fotografií či mobiliáře vzniklou z činnosti rodu, který tento zámek obýval poměrně krátce.